Každý člověk by měl jednou za čas popřemýšlet nad tím, jestli se moc náhodou zbytečně nepřesiluje a jestli to například v práci nepřehání, protože je velmi snadné z obyčejné chuti do práce vytvořit jakousi závislost a workoholismus, což také není nic dobrého jednak pro vás, ale také pro vaše okolí, které vás kvůli práci může snadno ztratit, a to rozhodně nikdo nechce, to je jasné. Proto by si každý člověk měl dávat pozor na to, jestli to v práci přeci jen nepřehání a jestli o něj jeho blízcí nepřichází. Hranice mezi chutí do práce a workoholismem je velice tenká, proto si na to všichni dávejte velký pozor.
Může se jednou přetrhnout a chuť do práce se může snadno a rychle stát workoholismem a chorobnou potřebou neustále pracovat, protože si pořád myslíte, že nepracujete dostatečně a že byste do toho měli dávat mnohem více, což v mnoha případech workoholismu není pravda a člověk takto postižený zkrátka už nevnímá, co je normální míra a čas, který by měl práci věnovat. Tito lidé si myslí, že do práce nevkládají dostatek času a sil a proto to dochází často do nepředstavitelných extrémů. Lidé si odjakživa myslí, že workoholismus může být i dobrý, což ale není pravda, workoholismus je závislost úplně stejná jako všechny ostatní.
Tato závislost kazí život postihnutému, ale i jeho rodině a blízkým, kteří jej kvůli práci postupně ztrácejí. Není to pro ně jednoduché a ten člověk si to ani neuvědomuje, je totiž tak nemocný, že mu ani nepřijde, že s rodinou netráví skoro žádný čas. Jakýkoliv volný čas chce věnovat práci a cokoliv mimo práci je pro něj naprosto zbytečné a ztracený čas. Je to nemoc jako každá jiná a samozřejmě se dá léčit. Ovšem hodně záleží na tom, v jaké fázi tato závislost je. Dá se třeba ještě zachránit tím, že mu jeho blízcí pomohou se zrelaxovat a zapomenout na nějakou dobu na práci. Například uspořádat nějaký výlet, dovolenou, nebo pořídit vířivou vanu, o kterou je ale třeba se starat. Například provádět čištění vířivek Servisvirivychvan.
